Otrkal jsem se. Požádal jsem svou holku o ruku, navlík jí prsten z pampelišky, nechal dovízt manželskou postel do našeho bytu a napsal druhej blog.
Brzy budu slavit „kristovky“, a to je vždycky důvod přehodnotit. Něco.
Například jsem konečně nechal všechny VHS kazety přepsat na dývka, taky jsem odvezl starý kazeťákový dvojče do sběrnýho dvora a udělal tlustou čáru za vzpomínkami na období vytuněnejch tahů po městě s dvojčetem na rameni - teď, když už táhnu, tak zásadně s iPodem na krku. Změnil jsem si fotku v občance a nastavení účtu v bance. Přehodnotil svůj vztah k hůlkám a pořídil si snowboard.
Dvě trojky vedle sebe jsou magický. Děcko už nejsi, ale velký kápo být ještě odmítáš. Chceš si jen tak čmárat pastelkou, ale víš, že obraz už musí dostat jasný kontury.
Překvapilo mě, že v tatoo salónu hrál Českej rozhlas. Kérka na mým rameni přesně tažená soustředěnou rukou tatéra, v tónech Amy Winehouse.
Právě přišla moje holka. Měkkými rty se lehce dotkla mýho novýho tetování, zesílila mi rádio přímo za zády a máchavými tahy mi po nich kreslí dlouhým šátkem osmičku. Chce tančit. Moje holka je šťastná. Já víc. Ten tanec, kterej spolu dáme, nebude totiž první…
Pak zvednu jedno obočí a plavmo s ní hupsnu na tu naši novou postel. George Clooney hadr.
Chápete, že dál už psát nemůžu…
Žádné komentáře:
Okomentovat